S kamarádkou, usazenou v Ticinu, jsme se viděly naposled před jedenácti lety. Známe se už od základní školy. Tentokrát přijela i s rodinou. Když se mě ptala, co bych chtěla přivézt za dárek, samozřejmě jsem řekla, že nějaké speciality, určitě pár sýrů. A stalo se.
Jemný perník plněný marcipánem má sama v oblibě, je to krajová specialita ze severu (Appenzell), jak vidno na etiketě. Chutnal dobře.
Mezi několika balíčky sýra nechyběl gruyere v různých provedeních, výborný aromatický "silný" ale chutnaly všechny. Chtěla jsem si jeden nechat na cibulačku, ale nevím, jestli ho uchráním...
Čokolády jsou švýcarská specialita prakticky povinná - nejzajímavěji vypadá ta s chlebem, vyrobeným ze tří druhů mouky místními mistry pekaři. Zatím si ji schovávám. Zato jemné Marrons glacés a pralinky Lindt byly ochutnány a spořádány vzápětí, ale měla jsem k tomu parťáky.
V Ticinu roste hodně jedlých kaštanů i divoce, tak nemohou chybět mezi místními lahůdkami. Pyré z kaštanů se prodává už jako polotovar, zabalený v igelitových buřtíkách jako naše paštiky. Lze uchovat u ledu.
Mám s ním ještě další plány, než jen konzumovat přímo v podobě "nudlí" (vermicelles), vytlačených speciálním ručním lisem. Balení obsahuje hned tři buřtíky, tak mi jistězbyde na experimenty i třeba na Vánoce. Kaštanový med obsahuje plno prospěšných látek a je velmi aromatický. Taky se dělá kaštanová marmeláda a kamarádku mrzelo, že ji zapomněla přibalit. A ještě maličkost, které jsem si všimla už před dvaceti lety: na obalech jsou dvě data: poslední datum prodeje + datum spotřeby, cca pět dnů po sobě...to se mi zdá spotřebitelsky vstřícné.
