Tentokrát se mi do toho moc nechtělo, ale když jsem si uvědomila, jak bude vypadat příští týden, bylo to pořád menší zlo. Začala jsem už v pátek večer. V tlakovém hrnci jsem si nejdřív připravila maso - kližku, opekla ho jen s pepřem na slanině a cibuli, pak osolila a dusila půl hodinky.
Mezitím jsem se pustila do drožďových knedlíčků ze dvou kostek droždí, to budu moct půlku šoupnout do mrazáku na příště. Ani nevím, kdy a kde jsem si je oblíbila, doma se nedělaly. Po všelijakých pokusech, kdy knedlíčky byly buď málo výrazné, nebo se rozpadaly, jsem si našla poměr, který mi vyhovuje: jedna cibule nadrobno na silnějším plátku sádla nebo másla, jedna kostka droždí, trochu pepře, sůl, nějaké bylinkové koření či kmín a opéci, "až začne vonět" - dávám do uvozovek, neb jsou i tací, kterým se zdá zcela absurdní předpokládat u droždí nějakou vůni! Jsou to nejpíš ti, kdo poznali polévky s droždím nikoli opečeným, ale do vody či mléka zavařeným, v kterémžto případě se není čemu divit!
Jakmile droždí trochu schladne, přidám rovnou na pánvičku jedno vejce a pár hrstí strouhanky, promíchám nejprve vařečkou a pak ručně.
Za chviličku mám mastný bochánek, který se nelepí. Z něj uždibuju kousky a tvořím knedlíčky. Když je nezavářím do polévky hned, nechám je trochu oschnout, aby se nenalepily na sebe. Mouku ani krupici na ně nepoužívám.
I drožďovou pomazánku lze udělat podobně - na cibuli můžeme přihodit i kousek slaninky či jiné uzeninky, dobře okořenit (kmín, pepř a sůl určitě) a na dvě kostky opečeného droždí hned rozklepnout tři vejce, promíchat do zhoustnutí a je to - pažitkou posypat, na chlebu dozdobit třeba rajčetem. Je to dobrota s poněkud asociálními důsledky - člověk si pochutná, ale do společnosti ať příliš nechodí .
Druhý den v sobotu jsem se ještě pořád nemohla odhodlat s tím vařením začít, nebyla jsem rozhodnutá, co upéci sladkého, co udělat z cuket a jakou omáčku na to maso, nic se mi nezdálo šikovné. K tomu jsem chtěla konečně zkusit i chlupaté knedlíky kombinací brambor a knedlíků v prášku, udělat polévku a využít zbytek kysaného dušeného zelí, použít čerstvou mrkev a celer, než zavadnou a zahnijí…mnoho plánů, mnoho možností a dohromady to nešlo, zkusila jsem si to tedy představit jedno po druhém a držet se při zdi, abych to vůbec všechno stihla: moučník by měl vydržet a měl by být rychlý, takže nějaký chlebíček či bábovka. Z cukety bude nejlepší taková ta nádivka - nákyp (Gurmánka Šárka něčemu podobnému říká řežábek), eidam na strouhání je beztak načatý a kousek drůbežího točeňáku najdu v mrazáku. Omáčka bude opět nějaké divoko, když je ta zelenina, co nastavit to ještě sójovým masem? Pořád jsem byla v pokušení nedělat nic!
Ale nějak začnu, ono si to už samo řekne…zatím tedy dávám vařit sojové nudličky s jednou zeleninovou kostkou a zapínám troubu, začnu třeba tou cuketou, mám dvě - do velké mísy nastrouhat i sýr a salám, tři vejce, mouky ne moc, prášek do pečiva, cibuli, česnek, zamíchat, rozprostřít na papír do hlubšího plechu a jedno už se peče…Sóju vypínám. Do velkého kastrolu hodím tuk, cibuli, přistrouhám pořádné tři mrkve a kus celeru a opékám, pepřím, solím, přihazuji sóju, a když už zelenina potřebuje podlít, tedy mírně se připéká, vyvrhnu k ní obsah papiňáku, promíchám, hm, nevoní to špatně - dokonce je to výborné! Začíná mě to bavit. Nechám ještě pobublávat na malou teplotu, aby zelenina změkla.
Dávám vařit vodu na polévku, do ní zase cibuli, kus mrkve a celeru, nové koření a pepř, zeleninovou kostku a půl sáčku mražené směsi. Ta omáčka bude chtít perník, musím ho ale nastrouhat. Jak vidno, dostávám se do tempa. Mám perníku půl kostky, tak už rozstrouhám všechno, však se neztratí. Beru si na to velkou mísu, hodně to lítá kolem. Pak už je cuketový nákyp upečený, trouba volná.
Ještě nemám ten moučník: zkouším recept, podobný tzv. vídeňskému jablkovému dortu, ale jmenuje se americký chlebíček - zajímavé, zatímco první se dělá z hrubé mouky a bez tuku, v druhém je výslovně uvedena mouka hladká, olej a vejce navíc. Jablek je zato méně, přidávají se ořechy a rozinky. Aspoň zkusím, co je lepší…těsto dávám do bábovky, chlebíčkové formy nemajíc. Ani by se to do ní nevešlo!
Včerejší knedlíčky z droždí sypu do polévky.
Do masa na divoko přidávám ještě rozdrcený jalovec a pak odebírám dvě porcičky se zeleninovým sosem k zmrazení. Do zbylého přidávám velkou sklenici červeného stolního vína a perník, chuť je výborná, vypínám. Polovinu ukládám do mrazáku. Zbytek perníku sypu do skleničky s víčkem.
Zbývají chlupaté knedlíky. Již dávno jsem se na ně chystala a není to prý nic těžkého - k bramborovým knedlíkům v sáčku přistrouhat pár syrových brambor - a dát o trochu míň vody. O kolik míň? Hm, nerozpadne se mi to? Nebudou tuhé? Zkrátka se to musí zkusit, ten čas přišel - sáček bk se mi tu válí již dosti dlouho, brambor mám právě jen pár. Nejdřív dám vařit vodu. Není tahle sobota strouhací? Málokdy toho strouhám tolik, co dneska: cukety, sýr, salám, jablka, perník, teď i brambory! Trochu je posolím, zaliju hrnkem vody, přisypu sáček bk a promíchám. Těsto musí chvíli odstát, aby nabobtnalo a drželo. Zatím ochutnám polévku, jde to, vypínám.
Pak do vařící osolené vody lžící házím kousky knedlíků, jakžtakž to drží, ale voda je neprůhledná. Lehce míchám ode dna. Bábovka ještě není, kontroluju ji.
Na pánvičce opeču kroužky cibule s kouskem slaniny a první várku knedlíků do ní vylovím, přidám zbytek zelí a nechám prohřívat. Druhá várka knedlíků jde do hrnce, mezitím myju nádobí, jako už poněkolikáté. Knedlíky vyberu do cedníku, z pánvičky servíruju oběd - jsou to slušné dvě porce.
Vypínám troubu. Bábovku nechávám "dosedět". Sama tedy už taky potřebuju odpočinek…po jídle uložím všechny pokrmy, vyklopím bábovku, dokončím úklid kuchyně včetně podlahy - a je hotovo. Tři a půl hodiny a mám zas na pár dnů navařeno.
Žádné komentáře:
Okomentovat