Přines něco suchého k vínu

Právě touto větou končívá pozvání na návštěvu, případně se to otočí, ale výsledek je týž. Pozvaní řeknou: "Přineseme nějaké víno.". A odpověď je logická: "Tak připravím něco k němu." Pokud nejde o večeři a postačí nějaké slané pečivo, jistě je velký výběr ke koupi. Leč více ceněno a očekávání i budované pověsti vyhoví pouze vlastnoruční výroba!

Zelníky

Na zelníky jsem vzpomněla, když jsem přemýšlela, co nabídnout návštěvě k vínu vegetariánského. Krom chodu teplého a moučníku to chtělo ještě něco k zakousnutí.

Z dětství zelníky neznám, jen jsem o nich slýchala. Ty zprávy byly mírně rozporné, pečou se v troubě nebo na pánvi? Jak husté to těsto má být? Časem se mi sešly dva recepty, tak jsem záhadu rozluštila. Jeden druh je z litého těsta se zelím, smaží se jako lívance nebo bramborák. Další druh se z těsta vyválí a peče v troubě. Nedělám je často, ale chutnají mi oba. Možná o něco radši mám ty z trouby.

Nejlépe k zelí chutná sádlo, ale pro tuto příležitost jsem zvolila kombinaci másla a palmového tuku. Dávka na jeden velký plech se dělá z 90g, k tomu 250g vymačkaného sterilovaného zelí (ne kysaného), 300g hladké mouky a jedno menší vejce, sůl.

Tedy v původním receptu stojí "půl vejce", nejspíš relikt z nějakých horších časů. Či ještě prozaičtěji jen úprava receptu na poloviční množství? Tak abych vyhověla zadání, dala jsem celý žloutek, není totiž moc velký, no a část bílku oddělila zvlášť.

Nejlépe se těsto propracuje v míse, trochu se lepí. Solit je třeba dost. Na pečícím papíře jsem vyválela placku tak půl centimetru (na stéblo) silnou a celou přesunula na plech. Je-li plech menší, je lépe rozdělit množství na dva. Narádlovala jsem čtverečky 3-4 centimetry velké. Není-li po ruce rádélko, stačí samozřejmě nůž!

Dala jsem péci do trouby předehřáté na 200-220 stupňů. Nejlepší jsou zelníky do křupava vypečené a ještě vlahé. A jak se teď ponovu píše, ještě "tip k servírování": červené víno nebo pivo.

Slané rohlíčky

Na martinské recepty jsem se původně chystala, leč musela jsem tu zábavu odložit, tak jsem si je zkusila se zpožděním. Z nekynutého těsta, ale s droždím, jsem uplácala rohlíčky s náplní tvarohovo-sýrovou. Poměr je obvyklý: 1/2 kg mouky (hladké nebo polo), 1 Hera, 1 droždí, trochu mléka, 1vejce, sůl. Se solí opatrně, leč nepodcenit! Všechno jsem nadrobila na mouku v míse a zpracovala, pak jsem válela přibližně kulaté placky, bylo jich tak šest, a krájela je na osm dílů. V receptech foodblogerek (nejen ChilliJulie a Gurmánka Šárka) jsem vyčetla nejrůznější počty placek i dílů z nich krájených, zajímavé!

Plnila jsem náplní z jednoho tzv. hrudkovitého tvarohu, asi 200g balkánského sýra, 1 vejce, zbylého kousku pokrájené čabajky a snad tří lžic pažitky, kterou mám mraženou v lednici. Rozmělnila jsem vše vidličkou, nebylo třeba nic strouhat. Náplň byla slaná a mírně pálivá. A vyšla mi akorát...Motala jsem rohlíčky a potřela je dalším vejcem. Vypadaly velmi pěkně, tak jsem je naaranžovala i na zelený podklad a jsou to samozřejmě ty na pozadí stránky.

Stejně jako zelníky jsou dobré ještě vlažné. Chutnaly i odleželé další den i dva, ale mezitím byly suché až moc!

K vínu pasovaly znamenitě a nabídku předloženou hostitelkou dobře doplnily. A sluší jim to báječně, což?