Zdá se mi, že pokrmy z masa popisuji velice jednoduše - asi je taky jednoduše dělám a je pravda, že pro denní vaření není třeba žádná věda. O pečení masa píšu zde. I kuchařkám méně zdatným mohu dušené maso s nějakou tou šťávou či omáčkou doporučit, základní postup je prakticky stejný: plátky masa cca 1-1,5 cm silné trochu naklepu (důbež ne), opepřím, opeču prudce, aby měly aspoň místy pěknou barvu, přidám k nim cibuli a jeden stroužek česneku, a když je taky trochu opečená nebo aspoň skleněná, osolím, mírně podliju vodou (neutopit, jen tak do poloviny výšky), zmírním teplotu a pod pokličkou nechám dusit doměkka…nejdéle trvá hovězí, kolem hodiny, to se vyplatí udělat v papiňáku, ovšem dlouhé pomalé dušení má taky hodně do sebe! Vepřové je tak za půl hodiny a drůbež dřív, i za dvacet minut. Podlít se dá výhodně i vínem, pivem, vývarem.
A po chvíli je dobré zkontrolovat, zda je tekutiny dost, nedusí-li se maso příliš prudce nebo slabě, ale to už po několika pokusech je jasné. Hlavně aby bylo měkké. Vážně je to snadné.
Z lepšího masa je i šťáva lepší, jinak lze čímkoli doplnit a nastavit - víno, smetana, jíška, koření domácí, divoké, orientální, sardelová pasta, sterilovaná či čerstvá zelenina, houby, fazole, cokoli z "ptáčkového" sortimentu: uzenina, vejce, hořčice, okurka, ale i sušená rajčata, olivy, kapary, citrónová kůra a šťáva, trochu pomerančové marmelády, povidla, brusinky - a to je celé. Dalším možnostem a nejrůznějším kombinacím se meze nekladou, někdy přidám zbytek z ledničky, jindy pro další den omáčku zahustím smetanou nebo přidám další zeleninu. I s tím se dá čarovat a z větší dávky masa udušeného najednou připravit několik jídel. Výjimečně omáčku zahustím trochou mouky - správně se má šťáva vydusit na tuk, poprášit moukou, zamíchat a opect, pak znovu podlít a rozvařit aspoň 15 minut.
Takové maso se šťávou nebo zahuštěnější omáčkou se dá docela dobře ohřívat, a tak se uplatní i tam, kde strávníci přicházejí nepravidelně či neplánovaně.
A jeden příklad:
Hovězí plec
Kus masa nazývaný loupaná plec má uprostřed znatelnou žilku, podle toho se pozná. A je to maso velmi chutné samo o sobě, stačí ho jen uvařit a podávat s tatarkou či křenem a nějakou přílohou. K dušení se rovněž výborně hodí.
Celý kus jsem nakrájela na plátky a opepřila, opekla na troše sádla nadvakrát, ač to nedělám moc ráda, to přendavání sem tam, ale při větším množství masa se opéká po částech lépe. I cibulka se pak líp opeče samotná, s ní dám i kousek česneku, a pak se může maso vrátit do hrnce…ještě osolit, včas mírně podlít a nechat na menším plameni dusit do měkka, aspoň hodinku. Tedy bez papiňáku je to ono. Někdy je třeba ještě podlívat znovu, někdy ani ne.
Z hovězího je šťáva krásně tmavá a z tohoto zvlášť, vůbec nic není potřeba přidávat, chutná báječně…nebo se může něčím doplnit (viz výše). Až teď při psaní jsme si uvědomila, že jsem plec ani nenaklepala - tak vůbec to nevadilo.
První varianta je s pomerančovou marmeládou, chuť je rozhodně zajímavá - ale kdo nemá rád tu marmeládu, nepochutnal by si. V druhé variantě je maso zcela přírodní, připravené podle základního receptu, doplněné šťouchanými bramborami a salátem.
Žádné komentáře:
Okomentovat