pátek 12. února 2010

Sladké mámení

A ještě jedna skutečná rychlovka, která zmizí dříve, než ji stačíte dodělat - to jsou burizony v čokoládě. Ani jsem si nevšimla, že se dosud prodávají - a dokonce mají obal velmi podobný tomu, co si mlhavě pamatuju.
Vyzkoušela jsem je na podnět kamarádky, se kterou jsme vzpomínaly na všelijaké pochoutky z 80. let, to se ale burizony sypaly do rozpuštěných karamelek. Zmínila, že to zkusila s čokoládou a děti jí mohly utrhat ruce...
Stačí čokoládová poleva, kus čokolády na vaření a sáček burizonů bez příchutě.
Vzala jsem si na vodní lázeň dva kastrolky, které jdou do sebe, a do většího dala vodu, do menšího kus másla. K němu jednu hotovou polevu v sáčku a půlku čokolády na vaření pro lepší chuť. Stačí vařit na středním plameni. Připravila jsem si ještě větší kus alobalu. Když se čokoláda rozpustila za občasného míchání do hladka, nasypala jsem do ní kolem půlky sáčku burizonů a promíchala. Je třeba dávat pozor na opaření, vařící voda snadno vystříkne.
Na alobal jsem pak dvěma lžičkami formovala hrudky - kopečky, které nevypadaly moc soudržně, ale po zchlazení na balkóně ztuhly a vše se slepilo dostatečně. Nakonec to nedopadlo tak hrozně. Za nějakých deset minut je hotovo.
Zkusila jsem i jednu tyčinku, že by šla hezky krájet na puntíkatá kolečka - ale ta se mi drobila i při krájení zoubkovaným nožem, tak to nedoporučuju...

Žádné komentáře:

Okomentovat