Králík s hořčicí (po francouzsku) podle Anuše Kejřové

Články v této rubrice vznikají ve spolupráci s nakladatelstvím Motto a mají ukázat prakticky, zda a jak lze podle Zlaté úsporné kuchařky A. Kejřové vařit dnes. Odkaz na redakční blog najdete pod obrázkem kuchařky vpravo.

Prvorepubliková kuchyně běžně pracovala s ohromným druhovým množstvím mas, když to srovnáme s dneškem. I kuchařská kniha zaměřená úsporně využívá spoustu telecího, všelijakou drůbež, divoká masa, plno druhů ryb i širokou paletu vnitřností, o které už ani dnes nestojíme. Rozhodla jsem se projednou aspoň pro králíka a vybrala si jednoduchý recept s hořčicí. Takovou tu klasiku pečenou s česnekem a bůčkem moc ráda nemám.

Očistit rozmrzlý kus vážící 1250g, který jsem pořídila v super-hyper, bylo docela snadné,

s králíkem přicházejícím přímější cestou z králíkárny je to nesrovnatelné - ten se většinou, i když už je stažený, vykuchaný a částečně odblaněný, musí znovu omývat či máčet, aby sezbavil pachutí, a hodně čistit.

Tenhle vypadal celkem dobře, ale v břišní dutině se skrývalo dost sádla, i pod nožkami. Vše jsem odstranila, stáhla ještě pár posledních blanek a dala se do špikování.

Omočit slaninu v hořčici a tu protahovat, radí Anuše. Mě to teda nenadchlo - hlavně mi to vůbec nešlo! Ale jakžtakž jsem špikování dokončila, králík byl dost malý, tak to nebylo tolik potřeba. Přidám slaninu i do pekáče.

Králíka jsem rozdělila na zadní a přední část. Kejřová v receptu doporučuje použít jen zadek, ale rozhodla jsem se, že ho upeču celého, a kdyby byl předek tvrdý, ještě ho můžu podusit déle. Beztak z toho nebude víc jak 4-5 porcí.

Osolila jsem maso ze všech stran a vložila na rozpuštěné máslo s olejem do skleněného pekáče. Navrch jsem ho potřela dosti silně francouzskou semínkovou hořčicí, která má výbornou chuť. Když po francouzsku, tak po francouzsku. Říkala jsem si, že ta semínka králíka aspoň trochu ozdobí a že mým strávníkům nebudou vadit - kromě toho se má omáčka beztak přecedit, tak to v případě nutnosti můžu udělat, ne?

A proti receptu jsem přidala pod maso ještě kus cibule na proužky, pokrmy bez ní mi většinou připadají nějak jalové. K hořčici už není třeba přidávat další koření, vynikne sama o sobě, mám s hořčičnými jídly dobré zkušenosti.

Králíčkovi stačila ke změknutí v hořčici tak ta hodinka. Podlévala jsem ho a polévala omastkem, aby nebyl suchý, ke konci jsem ho ještě obrátila. Šťáva měla dobrou chuť, maso bylo měkké, jak jsem zkusila na kousku bříška, nebylo suché.

Kejřová k němu doporučuje nové brambory, my si dali...chlupaté knedlíky. O těch si přečtete v samostatném příspěvku.

I králík byl, podobně jako mnoho jiných jídel, po proležení další den snad ještě chutnější.

Zbylé maso jsem obrala do šťávy a přidala k němu italské risotto se špenátem. Taky dobré.