Druhé narozeniny u spřátelené rodiny následovaly krátce po prvních a zadání oslavence bylo: hnědý dort. Základem byl korpus z olejového těsta. Ten jsem připravila předem. S kakaem je těsto pevnější, byla s ním snazší manipulace a proříznout ho nebyl problém.
Hledala jsem taky vhodnou náplň, nakonec jsem se rozhodla zkusit krémovou polevu z čokolády a šlehačky. Připravili jsme ji jednoduše: 200 gramů víceprocentní čokolády na vaření se naláme a přelije se 280 ml téměř vařící šlehačky s dvěma lžícemi cukru. Kluci nevěřícně míchali, já na to taky koukala s trochou pochybností, ale říkala jsem si , že to snad ztuhnout musí, až to zchladne!
Nejdřív tam byly všelijaké cucky, ale povedlo se po chvíli vše umíchat dohladka. Jen foto se mi nezdařilo. Poleva byla dosti dlouho hodně tekutá, tak jsem ji nedokázala na korpus a dovnitř umístit všechnu. Oslavenec se samozřejmě na jejím natírání podílel.
Na ozdobení jsem vybrala míchaný kompot. Dali jsme ho trochu okapat a oslavenec pak ovoce úhledně rozmístil po povrchu.
Z kupované tvrdé polevy jsme ještě zkoušeli nějaké ozdoby, ale to se nám moc nevedlo. Aspoň jeden patvar a torzo devítky vydržely, umístili jsme je na střed dortu. Nepovedené kousky si hoši bratrsky podělili a vzápětí je zlikvidovali.
Nechali jsme dort odpočívat v lednici a pustili se do hlavního chodu, smažených řízků a bramborové kaše. Jeden z kluků obaloval řízky, druhý škrábal brambory a udělal nakonec kaši úplně sám - na 9 let slušný výkon.
Dort vypadal velmi hezky a mísa řízků je zkrátka mísa řízků, symbol všeho, co si oslavenec přál.
Foťák stále chvílemi trucoval, tak aspoň pro ilustraci menší obrázek. Poleva zatuhla a byla krásně lesklá. Na dort ještě přišly svíčky a před nakrojením byly pečlivě zapáleny a bezproblémově naráz i sfouknuty...
A dort se mohl podávat. Nebyl špatný.
Jen pro příště či pro čtenáře - mohla jsem ještě s polevou chvíli počkat a naplnit jí dort více. Zbytek tedy nazmar nepřišel, kdepak, kluci se jím nadšeně nacpali, že byli od čokolády doslova za ušima...Tak si tu polevu nejpíš užili ještě líp než jen v dortu.
Šlehačku jsme si nedali záměrně, aby to nebylo už moc těžké. Samozřejmě by ji dortík snesl, stejně jako kopeček vanilkové zmrzliny.
Žádné komentáře:
Okomentovat