Před koncem masopustu jsme si ještě dopřáli pečené vepřové, a to hned dva víkendy po sobě. Taky se ho teď hodně nabízí, čili škoda to nevyužít.
To bylo totiž tak: návštěva, co se objednala na jeden oběd, ho kvůli chorobě musela odložit o týden - a já už měla navařeno a napečeno maso se švestkami a jablky - vestfálské.
Plecko jsem umotala provázkem a ovoce do něj nějak prostrkala, aspoň část. Dala jsem ho péci s cibulí a dost podlité, aby nebylo tuhé. V druhé půli pečení jsme přidala zbylé ovoce i do šťávy. Kořenila jsem už jen pepřem.
Pečené plecko bylo velmi dobré, dost nasládlé, a chutnalo nám nejen s bramborem, ale i s italskými noky. Dovedu si ho představit i bramborovými nebo žemlovými knedlíky.
I na druhý pokus jsem návštěvě pekla na přání vepřové. Měla jsem pěkný kus krkovičky a ještě kousek z libového boku, který jsem jinak pekla naložený v cukru a soli.
Ale jak maso připravit tentokrát? Nasladko bylo minulý týden, chtělo by to změnu - protože mám ráda kuře na pivě dle Zdenka Pohlreicha, zvolila jsem kombinaci houby + pivo, ale na vepřové jsem recept transformovala do silnějších chutí. Použila jsem totiž houby sušené a pivo černé.
To byla dobrá volba. Maso jsem v kuse asi kilovém pekla skoro dvě hodiny, nejdříve prudčeji, pak pomaleji jen na 150-180 stupňů. Houby jsem předem namočila a přidala v půlce pečení. A dosti vydatně jsem podlívala tím pivem, aby maso bylo šťavnaté, což se i podařilo.
K tomu jsem zvolila škubánky, co se do nich dělá sedm šťouchů. Z brambor napůl uvařených jsem slila asi půlku vody a uschovala ji v misce. Brambory jsem posypala vydatně hrubou moukou a opačným koncem vařečka nadělala šťouchy, aby se mouka lépe propařila. Přikryla jsem opět pokličkou a vařila skoro 15 minut.
K zapití pivní pečínky je nejlepší rovněž černé pivo. Návštěva si jídlo pochvaloval, trefila jsem se mu do chuti i s těmi škubánky. Vzpomínali jsme, jaké byly ve školní jídelně. A vůbec nelitoval, že před týdnem neměl tu vestfálskou pečínku.
Další přílohou k témuž masu byla pečená zimní zelenina, kterou jsem nějak pořád odkládala - s výpomocí při krájení byla příprava snadná, jen je třeba počítat s hodinou na upečení, než všechny brambory, mrkve, celery, řepy a cibule změknou.
Stačí osolit a opepřit, přidat olej. Tím se nesmí moc šetřit, má-li být výsledek chutný a křupavý, nikoli blátivý. Zelenina musí být opravdu upečená, nejen udušená, aby se přeměnila v "koncert chutí". Je i pastvou pro oči.
Osobě blízké, který by škubánky nerad, chutnalo nad obvyklou míru.
Obě variace jsou vlastně ryze české a sezónní a nejsou ani nijak náročné na přípravu a kuchyňské znalosti - snad budou inspirovat i někoho z vás, čtenářů.
Další chody, podávané před pečínkou a po ní, se objeví v samostatných článcích.
Žádné komentáře:
Okomentovat