Na svou chvíli čekal chlazený králík, ke kterému jsem zároveň přidala i pár kuřecích čtvrtek, aby se plech zaplnil a porcí abych uchystala najednou dostatek, odhadem šest.
Na tomhle receptu není žádné velké vaření, je to snadné a nepříliš namáhavé, prostě jídlo, které může zkusit každý.
Tentokrát jsem měla bílé víno, dokonce francouzského původu, tak sláva - stylově můžu otevřít nový balíček provensálských bylin přivezený kamarádkou právě odtamtud.
Když jsem si však četla, které všechny voňavosti směs obsahuje, byla jsem rychle uvedena do reality globálního světa: byliny pocházejí ze všech koutů světa, minimálně ze tří světadílů...jo jo, ta nezaměnitelná vůně Provence...
Chvíli mi zabralo dočištění králíka i kuřat, zatím jsem si zapnula troubu na 200 stupňů. Odstraňuju vždycky z masa tuk, jak to jde, z králíka místy i nějakou tu blánu. Maso jsem naporcovala, nasolila, opepřila a na pár plátků másla rozložila do pekáče. Slaninu jsme si cíleně odřekli. Přidala jsem dvě cibule na proužky, jednu naťovou cibulku na kousky a několik stroužků česneku - moc nečesnekuji, tak jen tři, ale ve výsledku nebyly prakticky znát. Lze dát i více, jak má kdo rád. Pokrájela jsem je jen nahrubo, asi na třetiny.
Na maso jsem bohatě nasypala směs bylin a šoupla do trouby. Vínem jsem podlívala až za cca dvacet minut, až maso o sobě trochu "vědělo", tedy začalo se ohřívat, máslo se rozpustilo aj. Pekla jsem ještě půl hodinky na těch 200, několikrát přelila šťávou, obrátila, pak dala na 230 stupňů zčervenat z obou stran, což zabralo taky skoro půl hodinky. Pomalejší pečení se ale vyplatilo.
Jako přílohu jsem podávala ploché zelené fazolky, které jsou chuťově velmi jemné a sladké. Jen jsem je krátce, asi 7-10 minut, povařila v troše vody, solila jsem až nakonec a přidala kousek másla.
Obojí maso chutnalo výborně, bylo měkké, šťavnaté. Porce konzumované další dny se proležely téměř do dokonalosti. Šťáva, navinulá a voňavá, se hodila i k rýži a bramborám.
Žádné komentáře:
Okomentovat