Už je to tady, ten obávaný okamžik v životě matky, kdy se z ní stane navždy tchýně...potká mě to v půlce srpna. Přípravy svatby, jejíž organizace nebude právě nejjednodušší, začaly v únoru. Zhruba jsme v širším okruhu všech rodičů (však jsou "dvojmo") vše rozmysleli. Mě zajímá, samozřejmě, hlavně jídlo. Na "organizační výbor" vždy něco připravím, aby byla představa, co by se dalo - už jsme testovali koláčky, sušenky, tříbarevnou buchtu - tu speciálně na přání nevěsty. A šest až osm lidí už něco sní - u mladých syn připravoval pečené plněné žampiony a rajčata či jeho výborné quacamole. U nás zase krom toho cukroví byly pomazánky z domácí lučiny a tvarohové rohlíčky, taky jsem předvedla naložený balkán v oleji s olivami.
Nakonec budeme mít většinu objednanou v restauraci hotelu. Možné menu jsme dohodli přímo na místě, kam jsme vyrazili na takový menší "výlet" ve čtyřech. Domluvilo se vše a aspoň jsem si prohlédla místa konání.
Dali jsme dohromady trochu netypický průběh, totiž oběd pro nejbližší příbuzné jen v přímé linii bude před obřadem a jinde, pak se všichni sejdou u hotelu a přesun do kaple již bude průvodem, protože je to opravdu blízko. Hlavní raut začne až odpoledne a uvidíme, jak to vydrží. Nevěsta si původně přála grilovat kýtu, ale to se ukázalo jako dosti složité, neb na to tam zařízeni nejsou - nechala se přemluvit na grilování, které by zase mohlo nabídnout více druhů masa a pro počítané množství lidí bude organizačně snazší. Komické bylo, jak při domluvě menu nabízela paní provozní: "Tak dáme eidam..." Načež my všichni sborově: "Neee, Eidam neee!!", aniž bychom o tom dříve mluvili. To samé u masa na gril. Provozní: "Kuřecí prsa..." "Nééé, to né, prsa né..." Ale nechali jsme se v tomto bodě přemluvit aspoň na symbolické množství pro nějaké notorické dietáře.
Názory na dostatečné množství jídla se docela různí. Hlledali jsme proto všelijaké příměry, zkušenosti jiných - něco ubrali, něco přidali, ale zdá se, že do těch počtů může zasáhnout tolik nepředvídatelných faktorů, že přesněji to odhadnout nejde...mám s tím zkušenosti z minulých velkých akcí. Ještě se nad tím budeme muset trochu zamyslet podle konkrétních seznamů hostí.
Další misí bylo hledání koláčků. Krom těch, co upečeme společně s dalšími ženami širší rodiny a s kamarádkami (na což se moc těším), jsme ještě chtěli čerstvé kynuté koláčky, tedy koupit na místě. Po několika slepých pokusech jsem získala tip k ověření od kamarádky ještě ze školy. Mladí se tam už mezitím stihli zastavit a koláčky objednali. Další možností bylo vézt koláčky z Prahy, což by zase znamená někoho dovozem pověřit a hlavně též najít ty správné.
Nevěsta si nepřeje žádný dort, což je, přiznávám, jisté ulehčení. Ten bych sama nepekla, na potahování marcipánem, zdobení a krémy nejsem stavěná. Navíc jich považuju většinu za velký nevkus. Něco lehčího, aby to ladilo k jídlu, si zas nedovedu představit někam transportovat, natož den předem.
Počítali jsme s tříbarevkou, taky se s ní trochu peru - už jsem zkusila několik druhů tvarohu, a pořád to není ono, taky těsta bych chtěla trochu odlehčit, vylepšit, mám ještě nějaké nápady v záloze. Některým včetně ženicha se zdá jako moučník po svíčkové příliš hutná.
Nakonec jsme se rozhodli ji přesunout na raut a moučník po obědě domluvit jinak - osobně jsem pro pohár s borůvkami, také se nabízejí ozkoušené borůvkové knedlíky.
Mladí mají dojem, že o sladké nikdo nebude stát. Ale přece jen něco by být mělo, a dosáhla jsem povolení upéci sladké i slané druhy. Budu kombinovat ty trvanlivější, které můžu péci s předstihem, a ty, které vydrží těch pár dnů předem. Mám už domluvené pomocníky, tedy pomocnice. Krémy žádné nechceme, "ozdůbky" teprve ne. Ale to zas popíšu, až bude něco napečeno, zatím jsem vyzkoušela pár slibných druhů v malých dávkách.
Nyní chystám rozpis surovin, aby se vše nakoupilo za lepší ceny a a najednou. Ovšem i v tomto bodě budou odhady množství stejně jen odhady. Zatím jsem při vhodných akcích nastřádala potřebné tuky, hlavně máslo, a z pobytu na chalupě přivezla pár domácích vajec.
Souběžně samozřejmě řešíme další body. Třeba s oblečením to taky nešlo úplně snadno a nakonec jsem já asi poslední, která ještě nemá šaty připravené... Ale už je to v běhu.
Žádné komentáře:
Okomentovat