"Znáš caponatu? Ochutnala jsem ji o dovolené na Sicílii a od té doby ji dělám pořád. Jak bych to přiblížila...je to asi jako ratatouille, ale jsou v tom i rozinky." pravila veg přítelkyně. "To musíš zkusit!"
No tak jo, proč ne? Než jsem se k vaření dostala, chvíli to trvalo, ale bylo pořád ještě docela teplo - nyní už na takový pokrm není právě sezóna, ale třeba přijde vhod pro odlehčení a suroviny jsou k dispozici celoročně.
Caponata je zeleninová směs z pečeného lilku, řapíkového celeru a další zeleniny. Podává se jako příloha, předkrm nebo jako samostatné jídlo s pečivem. Ve variacích se liší poměr lilku a rajčat, paprika se nedává vždy. Používají se i rozinky, pinie, olivy a kapary. V jiných oblastech zase přidávají další suroviny včetně brambor či mořských plodů. Základem je lilek a celer, ostatní dodáte dle stavu spíže, řekla bych.
A šla jsem na to. Vzala jsem:
1 lilek, 3 papriky různých barev, 1 cibule, půl česneku, 2 řapíky celeru, 3 rajčata a 1 dl sekaných rajčat (nebo 1 plechovka), olivový olej, olivy 50 g, 2 lžíce rozinek, 2 lžíce kaparů, sůl, cukr, vinný ocet, bazalka
Lilek se musí dát vypotit, tedy nakrájet na silnější plátky, osolit, naskládat na tácek a nechat odležet aspoň půl hodiny, slít vodu a osušit plátky papírovou utěrkou. Pak jsem ho překrájela na kostky a dala opéci na olej spolu s pokrájenou paprikou. Zeleninu jsem vyndala a v druhém kole opekla cibuli, stroužky česneku a celer, přidala rajčata, sůl, olivy (nejlépe obou barev) a nechala podusit necelých deset minut, aby celer změkl. Do směsi jsem vrátila lilek, vložila rozinky a kapary, trochu octa a cukru, bazalku. Napoprvé se to zdá kvůli počtu surovin trochu nepřehledné, ale není to nakonec nic obtížného. Caponata chutnala docela dobře, druhý den opravdu o hodně lépe. Dali jsme si ji jako přílohu k masu a potom jsem ji podávala s malými chobotničkami.
Našla jsem totiž plechovku uzených chobotniček. Dostala jsem je od přítelkyně už před časem, znáte to, že se vás známí snaží "dostat" na nějaké exotické suroviny, prostě trochu překvapit. Někde vzadu v polici tak skladuju dvě skleničky mátové omáčky, nějak nevím, co si s ní počít.
Nyní se však chobotničky vysloveně hodily. Chce to trochu odvahy pustit se do všech těch chapadýlek, ale přes "ponožkový" odér po otevření měly chuť výbornou, hodně uzenou. S navinulou zeleninou se výborně doplňovaly a kuskus jako příloha vše povýšil na hlavní jídlo.
A pro úplnost - zbylá chapadýlka se uplatnila v salátu.
Žádné komentáře:
Okomentovat