Dostala jsem lžičku.
No ovšem, pro kuchařku to není nic tak neobvyklého. Proč pro mě má právě tento dárek výjimečnou cenu?
Není to tím, že lžička je stříbrná, i když samozřejmě takový luxusní předmět potěší. Nějak jsem nedovedla přijít na to, od koho asi je - až mi záhadu objasnil můj otec: "To je od mýho kamaráda. Dal jsem jeho ženě tvoji knihu a ona se do ní okamžitě tak začetla, že s ní několik dnů nebyla vůbec řeč, na nic doma nešáhla, dokud to nedočetla. Byla tak nadšená, že pak hned začala vařit podle těch tvých receptů... a jako poděkování, že jí kniha udělala takovou radost, ti posílá tuhle lžičku."
Blog je jistě dobré místo, kde se takovou neobvyklou příhodou pochlubit. Pro autorku je to ohromné uznání, zpětné vazby se nám tolik nedostane. Ačkoli, abych nebyla nespravedlivá, během podzimu mi Cukr na nitku chválily nejméně tři známé, které ho také darovaly dál a které se těší na pokračování...
Žádné komentáře:
Okomentovat