Napadne vás jistě hned plno dobrých věcí, pokud tedy nejste vyloženě masoví či snad zeleninoví nebo bezlepkoví...On je to takový divný tvar, ale slýchávám: já jsem masová, muže je polívkovej :) Tak odtud.
Svou odpověď na otázklu v názvu jsem právě otestovala. Už delší dobu mi hlavou táhly myšlenky, jakože někdy bych to ráda zkusila ap., jenže nyní zbylo od svátků droždí, ostatní se nachází doma běžně, tak nastala vhodná chvíle.
A co to z toho vzešlo?
Trdelník a skořicové rolky (cinnamon rolls/buns).
Na domácím trdelníku mi připadlo vtipné jeho natáčení na sklenice nebo flašky. Nejdřív jsem už v týdnu vyzkoušela večer takový nejčastější recept, těsto v poměru 500 g mouky, 1 droždí, 2 vejce, 80 g másla, 300 ml mléka, sůl. Zadělala jsem důkladně ve stroji tak, že jsem dle Farfally (viz dále) ohřála mléko, v něm rozpustila máslo, ostatní naházela do robotu a promíchala, než jsem tam tu teplou směs nalila. Fungovalo to výborně, těsto kynulo jak divé.
Vyválela jsem slabší placku a nakrájela proužky asi dvoucentimetrové. Natáčela jsem je na čisté suché zavařovačky. Těsto pořád kynulo. Potřela jsem je vajíčkem a posypala jsem cukrem se skořicí, i když podle puritánů na trdelník skořice nepatří, jen ořechy. Zkusila jsem i pár mandlí.
A sklenice šly do trouby na plechu. Už teď bylo jasné, že to budou nějací zrůdní obři, ale nešť. Pekla jsem tedy mnohem déle, než osm minut uvedených v receptech, aspoň dvacet. Trochu jsem sklenice přemisťovala, aby se trdelník pekl rovnoměrně. Inu, sklenice nejsou trdla, to je jasné, ani trouba není otevřený oheň. Upečené bakule se mi podařilo celkem snadno sundat, stačilo je na pár místech uvolnit nožem. Potrhala se jedna ze šesti, překynula.
Sklenice tedy není vůbec třeba mastit nebo obalovat alobalem. Pečící papír pod ně se hodí, protože z obalených trdelníků nějaký cukr opadá.
Upečené nevypadaly zle, ale na chuť mě hrozně zklamaly! Suché těsto, málo ochucené. Naštěstí mě napadlo použít trik od buchet a ještě než zcela vychladly, rozpustila jsem kus másla, smíchala s rumem a potřela, taky víc posypala cukrem se skořicí. Na svačinu nebo sladkou snídani by to šlo, co jsem poslala dětem, s chutí snědly. Ale jinak nic, "kvůli čemu by člověk psal domu".
Ponořila jsem se ještě do vln internetu a po stále stejných receptech konečně v Dadalově kuchařce našla něco lepšího. Rovněž technologie se liší, to je i v receptu u tohoto tradičního trdelníku. Válejí se tenké pramínky, ne pásky. Natáčí se volně, v cukru je třeba hodně obalit, máslem postřikovat při pečení. Tuku v těstě bylo aspoň 3x více! V odkazech najdete i všechnu příslušnou historii.
Ještě jsem se znovu podívala na recept na cinnamon buns u Farally.
Nakonec mi došlo, že vlastně je to celkem jedno, kolik másla a vajec se dá, upéci to půjde, ale hlavně aby výsledek stál za to, tedy chutnal. Vzala jsem to takovým průměrem, že z jednoho těsta upletu pár trdelníků jako opravu a ze zbytku budou ty rolky. I z menší dávky toho bylo dost.
Kynuté těsto: 300 g 400+450 g směsi hladké a polohrubé mouky, 1/2 droždí, 3 lžíce cukru, 1 vejce a 1 žloutek (bílek bude na potření), 1/2 lžičky soli
Promíchat robotem a přidat 150 ml ohřátého mléka s rozpuštěným máslem (130 g) a zpracovat na měkčí, hladké těsto, které se nelepí, nechat 3/4 hodiny kynout.
Trdelníky: použila jsem pivní lahve, jsou užší než zavařovačky, ale zase vyšší (vyzkoušet do trouby). Na jednu jsem potřebovala hádek z těsta o váze 130 g. Potřela jsem rozmíchaným vajíčkem (měla jsem ještě zbytek, stačí bílek) a vyválela na talířku s hodně skořicovým cukrem. Trouba na 180 stupňů, ale musela jsem péci naležato a obracet, protože mi chybělo půl centimetru...peklo se asi deset minut.
Po zchladnutí jsem trdelníky sejmula a opět ještě pocákala máslem s rumem. Vypadaly krásně, chutnají rovněž výborně! Takhle to už tedy beru. Nu, je to takové pečení pro zábavu, asi by to i děti bavilo, ale chce to trochu nacvičit. Jak se taky někde píše, mohla by to být zajímavost na gril.
Skořicové rolky: zbytek těsta jsem vyválela na placku. Potřela jsem ji slabě pomazánkou z másla (půlka kostky na celou dávku), moučkového cukru a skořice. Nakrájela jsem pásky a stáčela rolky, které jsem poskládala s mezerami do zapékaček a dala péci. V troubě naběhly a upekly se dozlatova, zespodu trochu plavaly v másle, ale to se do vychladnutí vsáklo. Lepší způsob je placku celou zarolovat a nakrájet!
V americké verzi ještě dávají navrch cukrovou polevu a je tam nafocen celý postup step by step. Rolky jsou docela snadné a vypadají pohledně, i servírování je příjemné. A skořicové pečivo se na zimu hodí.
Myslím, že trdelník opravdu budu péci jen výjimečně, spíš při společných akcích, ale rolky se dají šikovně někam vzít.
Jaká je vaše odpověď na otázku v názvu?
Žádné komentáře:
Okomentovat