A máme s ním spojeny hlavně ty vánoční přípravy. Na psaní nebylo času, ale vařila jsem o 106. Teď poslouchám Hovada boží a jiné oblíbené písně, adventní svíce dohořívají, jmelí visí, cukroví i černá omáčka si leží na balkóně. Už vidím, že to snad stihnu, zbývá pár položek na seznamu nejnutnějšího.
Původně postní období jsme si doma připomněli několika zeleninovými jídly, vařila jsem i mrkev dušenou na másle s brambory (a kuřetem), pečenou růžičkovou kapustu, dýňovou polévku, švestkové knedlíky, caponatu či červenou čočku, dneska pórek se smetanou, brambory a kousek masa - kližky.
Mám za sebou krom nákupů a úklidu plno zavařování jedlých dárků, pečení cukroví i na všelijaké další příležitosti.
Došlo na potahovaný dort jako narozeninový prezent, dělala jsem ho poprvé, aneb Nikdy neříkej nikdy, jo jo, tuhle metu jsem si totiž nikdy nedávala. Ale dostala jsem i dost fondánu a nějakých ozdůbek, tak jsem povolila. Tedy mému přesvědčení se příčí všechny ty tematické a umně tvarované dortíky v ostrých barvách, i u těch ostatních jsem pro střídmost a uměřenost, žádné přeplácané zdobení a podobné roztomilosti mě nedojímají.
Zvolila jsem mrkvový dort s tvarohovým krémem. Upekla jsem menší, ale vyšší korpus v posunovací formě a jeden pididortík jako testovací. Recept je jednoduchý, nastrouhat, zamíchat. Upekla jsem ho hned po snídani a do zdobení se pustila navečer. Krému jsem udělala dvojnásobek - bylo ho tak akorát. Tedy ze dvou tvarohů a 100 g másla, cukru hodně. Korpus jsem musela trochu seříznout a taky opatrně prokrojit. Menší nerovnosti se srovnají krémem.
Dala jsem dorty zatuhnout a po další pracovní mezihře jsem se přichystala na zdobení. Ještě jsem shlédla krátké naučné video a vypadalo to opravdu snadně - jen fondán pořádně vyválet. To se zdařilo, i ho jakžtakž umístit na oba dorty, vytvarovat na měkkém podkladě a "zažehlit" okraje. Z odkrojených zbytků jsem spáchala ozdůbku a ještě přidala pár perliček pro líbivost. Darovala jsem je oba, a líbily se. Další příležitost k vylepšení technologie už vidím na obzoru...
Hlavní svátky s rodinou chystáme stále ještě i s máti, takže se o něco podělíme. Na Štědrý den nás bude šest. Nepotřebujeme taky jíst všeho kdovíjaká kvanta, proto mě docela nadchly miništoličky - nahradí jedno cukroví a dají se jíst i jen tak k snidani. Jsou dobře přenositelné a snadno se servírují, velká štóla vedle vánočky a cukroví je nám už moc.
Dělají se jednoduše, z tvarohového těsta: na jeden tvaroh stačí 450 g hladké mouky, 150 g tuku (máslo nebo máslo a tuk napůl), 120 g moučkového cukru, vanilkový cukr nebo esence, 1 prdopeč a po zamíchání jsem přidala 150 g ořechů a mandlí nahrubo posekaných (tak na 2 otočky mixéru) a 100 g rozinek v rumu, kůru pečlivě ostrouhanou z celého pomeranče.
Tvarovala jsem 4 válečky asi 40 cm dlouhé, rozválela na pruh cca 5 cm široký a půl centimetru silný, rozkrájela na 8-10 kousků a skládala na třetiny štoličky. Byly jich dva velké plechy, pekla jsem na 200 stupňů asi 15 minut, prostě dozlatova. Hned horké je potřeba je pořádně (když to odfláknete, nebudou tak dobré) potřít rozpuštěným máslem (asi 100 g) a obalit v cukru. Ozkoušená trvanlivost je zatím asi deset dnů, ale myslím, že by v chladu a vlhku vydržely i déle. Další verzi chci vylepšit ještě marcipánem.
Přidám ještě jeden pokus, zajímavý, leč ne tak přesvědčivý ve výsledku: avokádové sušenky. Zkusila jsem recept, kde se veškeré máslo vlastně nahradí avokádem - nu, sušenky jsou sušenky, od slova sucho, že, v tomto smyslu to tedy sedí. Jejich zeleň je, pravda, okouzlující, ale tím to asi tak končí... měla jsem ta avokáda radši použít na zmrzlinu, tam chutnají hodně smetanově, jenže tu mi rodina taky neschválila :(
Na sušenky jsem vzala 2 hrnky mouky a lžičku prášku, 1/2 lžičky soli, 1 hrnek rozmačkaného avokáda (2 kusy), necelé 3/4 hrnku třtinového cukru, 2 vejce a 1 čokoládu rozlámanou na půlcentimetrové kousky. Stačí promíchat nejdřív avokádo s vejci a cukrem a přidat k nim mouku, nakonec přimíchat čokoládu. Dělají se malé hromádky lžičkou, máčela jsem si ji v hrnku s vodou - těsto se dosti lepí. Trochu nabyde a bylo ho dva plechy. Peče se na 180 stupňů asi 8-10 minut, stačí dost krátce, jen jak začne odspodu nebo po okrajích lehce hnědnout. Může se zkusit párátkem, zda už nelepí.
Šlo vybrat i verzi pro všemožné alergiky anebo vegany: bezlepková mouka, nějaká náhražka vajec, sladidlo bez cukru...
Najdu si ještě nějaké jiné recepty, kde je tuk avokádem nahrazen jen částečně.
V chuti mi ta zelená barva trochu překážela, pořád jsem podvědomě očekávala něco kyselého, a ono to bylo jen čokoládové, trochu fádní. Zatím ani dvoudenní odležení nic nezměnilo, ale myslím, že tou barvou určitě zaujmou!
Žádné komentáře:
Okomentovat