Tenhle dort nevznikl jen tak, věnovala jsem mu skoro celý den. Začalo to tím, že jsem doma měla pár balíčků marcipánu od Dr. Oetkera a musela jsem je na něco použít do konce ledna.
Začala jsem totiž na podzim zkoušet dorty, je to zas něco jiného. A hodí se, když má šéfová i kolegyně narozeniny - je pro mě vysilující běhat po krámech a hledat s obtížemi zajímavý dárek, když se domácím dortem závděčím lépe.
Jenže ten den zrovna už od rána nešlo vše tak hladce. Vyndala jsem si z ledničky máslo, aby povolilo, a osoba blízká mi ho iniciativně v nestřežené chvíli uklidila zpět do lednice! Zvládla jsem na něj nevyjet, myslel to dobře, ale naštvalo mě to, protože celý plán mi to posunulo dál, než jsem počítala.
Uvařila jsem tedy aspoň pudinky na krém (2 prášky, 800 ml mléka, 120 g cukru na dvě másla), nepřipálila, připlácla fólií a dala chladit ven.
Jako základ korpusu jsem si vymyslela dát červenou řepu s čokoládou, k tomu máslový krém a navrch marcipán (čímž myslím marcipán z mandlí, nikoli potahovací hmotu), který obě budoucí příjemkyně dortů milují.
Řepu jsem si už uvařila večer, tak jsem ji oloupala, nasekala robotem a přidala do těsta podle vyzkoušeného jednoduchého receptu. Dala jsem částečně čokoládu a částečně kakao, místo oleje rozpuštěnou Zlatou Hanou. Vše jsem upekla na 170 stupňů a nebylo to úplně křivé, ale uvědomila jsem si, že na rum jsem zapomněla. No nic - pokropím těsto pod krém.
Pak jsem se věnovala dalším činnostem, vaření oběda, klábosení, úklidu, novému telefonu a podobně. Když jsem se pustila do šlehání krému, zapomněla jsem, že pudink bude zvenku studený moc, a krém se mi zdrcnul. Zase jsem musela čekat, až se teploty srovnají a půjde ušlehat...no jo, triviální chyba a den se krátil.
Rozhodla jsem se pro dva čtvercové dorty (v mém podání přibližně, ani podle mřížky na vále mi to nevyšlo přesně, na to nejsem nadaná), protože jsem je mohla upéci najednou na jednom velkém plechu, a ještě zbylo na řezy. Vše jsem opatlala krémem a dala ztuhnout. Vyválela jsem marcipán, na každý dort jeden, což bylo akorát, a dorty pokryla.
Rady:
Pod marcipán se dává "máslák", v kterém má být másla nejméně polovina. A navrch prý stačí malá vrstva, stažená stěrkou, aby marcipán nevlhnul. Z téhož důvodu se nemá dort moc dávat do lednice, do krabice - marcipán má být silnější (3 mm), když chcete, aby víc vydržel.
Použila jsem ještě další vymoženost - oplatkové kytky na ozdobu, přilepila jsem je polevou z tuby. Uf.
Bylo po deváté večer a nějak jsem už měla všeho dost - reklamní heslo Einmachehülfe! (rychlá pomoc) v tu chvíli vyznívalo značně ironicky :)
Naštěstí jsem našla vhodné krabice na transport. Měla jsem si radši tu velikost přeměřit předem, o centimetr a nevešly by se. Musím říct, že jsem si to představovala jednodušeji. Samotné kroky nejsou obtížné, ale je toho nakonec docela dost. Nedopadlo to špatně, jen jsem si to mohla víc zjednodušit. Ale jako dárky dorty radost udělaly, i chutnaly, takže ok.
Doma jsem nakrojila jen ty řezy, na které už marcipán nezbyl, ale kvůli struktuře dávám foto.
I s touhle vrstvou krému do druhého dne vydržely, ty rady jsem si našla až poté...
Žádné komentáře:
Okomentovat