Velikonoce nekončí pondělním koledováním, a tak moje opožděné zprávy ze sváteční kuchyně nejsou ještě úplně mimo. Známé "Hody, hody do provody" znamenalo, že hodování a koledování pokračovalo i o další, provodní neděli.
Provoda byl původně slovanský svátek zemřelých, ale prý veselý. Ten den se také často křtilo. I další neděle až do letnic, celých šest týdnů, se ještě dodržovaly různé zvyky a připravovaly pokrmy, podobné těm velikonočním.
Na Velikonoce je totiž na výběr asi nejvíc tradičních druhů jídla, ani se to nedá vždy všechno stihnout navařit, napéct a sníst. Proto taky mě baví, že je v souladu s tradicí si je jaksi protáhnout. Mám v plánu ještě vyzkoušet i nějaké nové nápady.
Jidáše většinou peču ve tvaru ptáčků-uzlíků, letos přibyli i zajíci. Zatočený zajíc však každému připomínal spíš šneka, ono to na předloze nebylo o moc lepší...ale napřesrok budu mít co zkoušet snad už s vnučkou.
Nádivka musí být ze tří druhů masa a devatera bylin, ono se to se zeleným kořením poskládá. Dostala jsem pár čistých kopřiv a měla jsem i česnek podivný. Na uvedené množství masa může být rohlíků i dvanáct, takhle je až moc masová. Sehnala jsme si už s předstihem tučnější bůček, uzené i kuřecí jsem měla libové. Čerstvá je nejlepší, pekla jsem ji až v sobotu. Vývar se použije do nádivky, ale kuřecích dílů jsem měla dost, abych zvlášť uvařila vývar na polévku.
Mazance jsem zadělala z 1,35 kg mouky. Vždycky jen odkazuju na recept na vánočku, ale přece jen se postup, jak kynuté dělám dnes, poněkud liší. Den předem zadělám preferment: dvě droždí (84 g) rozdrobím do vyšší misky, přidám 150 g mouky a 150 ml mléka. Pozor, aby neuteklo.
Pak rozpustím celé máslo a 60-80 g sádla v asi 1/4 l mléka. V robotu umíchám nejdřív vejce (1 celé a tři žloutky) s 250 g cukru. začnu přidávat po částech mouku (směs hladké a polohrubé, celkem 1200 g), mezitím přilívat méko s tukem, lžičku soli a nakonec postupně preferment. Když je těsto pořádně prohnětené a nelepí se na mísu, přidám ještě rozinky, většinou ty namočené v rumu, a nechám kynout. Kyne bujně. Několikrát srazím-přemíchám, až je těsto za 2-3 hodinky pěkně prokynuté.
Mazance jsem nakonec zapletla, vypadá to hezky. Potírala jsem bílkem a sypala hojně mandlemi. Peču na spodní mřížce asi na 180 stupňů, pomaleji - podle velikosti kolem 50 minut, až mají pěknou barvu a těsto na zapíchnutý nůž nelepí.
Neděli jsme strávili po vzdálenějších návštěvách. Ráno mi otrávily straky - zjistila jsem, že ty potvory oklovaly mazanec i nádivku na balkóně, zabalenou a uloženou v mikrosáčku - tam, kde přiléhal, obal protrhly, mrchy jedny! Dosud jsem je na balkóně neviděla a potom už taky ne, zatím...
V pondělí jsem chystala s užší rodinou hodování u nás. Obstarala jsem pěkné jehněčí, byla to kýta bez kosti, vakuovaná z Irska. Stačilo ji okořenit klasicky, přidat slaninu, cibuli, česnek, řapík celeru, byliny. Před pečením jsem ji pěkně zamotala. Podlila jsem vínem a za necelé tři hodinky byla dobře doměkka upečená, několikrát jsem obracela nebo přelévala. Trochu se spekla, ale z 1,30 zasyrova bylo 7 pěkných porcí. A protože jedna osoba jehněčí nepozře, dostala lehce podušený kuřecí stehenní řízek se stejnými bylinami, jen na pánvičce udělaný.
Do špenátu jsem přidala kopřivy i česnek podivný a trochu smetany, šťouchačky z neloupaných brambor s jarní cibulkou a rovněž trochou smetany a mléka vše doplnily.
Moučník obstarala máti, přinesla klasický jarní dort z ořechů, tak ho máme radši. Není vůbec suchý, ale šlehačka k němu být může.
Plánovala jsem původně mrkvový velikonoční dort, na ten si ještě čas udělám, mám tu nový recept s větším podílem mrkve. Všude jich bylo najednou plno - legendu jsem k nim žádnou nenašla, leda že souvisí s těmi zajíci. Přes ně se mrkev dostala do velikonočních symbolů zejména v protestantských zemích.
Ze zbylých vajec jsem udělala jen oblíbenou pomazánku, dávám do ní domácí majonézu a kus tvarohu, pažitku nebo petrželku.
Kdybych chtěla vejce naložit do octa (jako utopence), musela bych jich mít víc. Tak příště. To budu muset upéct i nějakého beránka, formu už jsem vytáhla z depozitu.
Žádné komentáře:
Okomentovat