S houskami a dalším pečivem mám trochu potíže. A to chleba z kvásku peču pravidelně a celkem se mi daří, i když ne vždy ukázkově.
V poslední době jsem vyzkoušela hned dva recepty, jeden dobrý a jeden ne.
To jsem se nechala zlákat na jednoduchost (mouka, voda, droždí) a krátkou dobu kynutí, ale holt se to úplně nevydařilo. Kaiserky nevykynuly dost a byly málo nadýchané. Zkoušela jsem už i houstičky z těsta téměř vánočkového, ale taky zůstaly hutnější.
Recept na dalamánky mívá podobné vady, ale tentokrát jsem našla snad ten pravý: povedly se opakovaně. Jsou to tradiční prvorepublikové dalamánky.
Na osm až deset dalamánků stačí 350 g pšeničné hladké mouky, 150 g žitné hladké mouky, necelá lžíce soli (10 g), 2 lžíce octa, 15 g čerstvého droždí, 1/2 lžičky kmínu a fenyklu, 330 g vody.
Vše se nasype do mísy robota a hněte celých deset minut, to je důležité. Ručně to bude trvat ještě déle. Pak se těsto nechá půl hodiny odležet. Rozdělila jsem ho na 10 stejných kousků a tvarovala z nich na pomoučeném vále dalamánky, nejprve válečky a potom jsem jim vytvarovala tenčí špičky. Naskládala jsem je na plech (vejde se na jeden), zakryla mikrotenem a nechala kynout na dvojnásobek - nejméně zase půl hodiny. Před pečením se dalamánky podélně naříznou a můžou se posypat solí a kmínem nebo fenyklem. Do trouby vyhřáté na 250 stupňů jsem vložila i hrnek s vodou. Pečou se tři minuty, pak ještě asi 12 minut, až mají pěknou barvu.
Vše se nasype do mísy robota a hněte celých deset minut, to je důležité. Ručně to bude trvat ještě déle. Pak se těsto nechá půl hodiny odležet. Rozdělila jsem ho na 10 stejných kousků a tvarovala z nich na pomoučeném vále dalamánky, nejprve válečky a potom jsem jim vytvarovala tenčí špičky. Naskládala jsem je na plech (vejde se na jeden), zakryla mikrotenem a nechala kynout na dvojnásobek - nejméně zase půl hodiny. Před pečením se dalamánky podélně naříznou a můžou se posypat solí a kmínem nebo fenyklem. Do trouby vyhřáté na 250 stupňů jsem vložila i hrnek s vodou. Pečou se tři minuty, pak ještě asi 12 minut, až mají pěknou barvu.
Pečivem k zakousnutí nebo pro návštěvu jsou i pagáčky. Dlouho jsem nad nimi váhala, zkoumala recepty. Jsou trochu pracnější. Typické pro ně je překládání těsta jako u lístkového, i když jsou i varianty bez tohoto kroku. Dělají se se škvarky, zelím, sýrem, brynzou, bramborami. Líbí se mi tento postup, kdy se těsto zadělá večer, odloží se kynout do lednice a druhý den se jednoduše překládá (bez čekání) a peče.
V robotu jsem zadělala nejprve 1/2 kg mouky, 1/2 droždí, 1/2 lžičky prdopeče, 1,5 lžičky soli a 250 g Hery, přidala 250 ml zakysané smetany, 1 žloutek a lžíci sádla. Hladké těsto jsem v sáčku odložila do lednice. Druhý den, kdy už bylo vykynuté, jsem rozválela 1 cm placku, polovinu potřela sádlem (výborné je kachní) a posypala 200 g strouhaného sýra, přeložila napůl a potom na třetiny a vyválela na 1,5 cm silnou placku. Nožem jsem do ní nadělala rýhy a potřela rozšlehaným vejcem, posypala sezamem a sýrem a opět potřela zbytkem vajíčka. Vykrajovala jsem kolečka těsně u sebe, ale odkrojky jsem dala péci také (nejde je znovu zpracovat a vykrájet, když jsou už potřené tím vejcem a vším posypané - aspoň něco zbyde na chutnávání :) Pekla jsem na 200 stupňů do růžova, cca půl hodiny.
S bramborami se pagáčky udělají stejně, taky byly dobré. Je třeba asi 200 g vařených brambor, které se dobře osolí. Se zelím totéž, avšak ještě jsem je nedělala.
Žádné komentáře:
Okomentovat